|
|
Jsou osobnostní rysy hraboše polního provázány s denním rytmem pohybové aktivity?
KUBÍKOVÁ, Pavlína
V této studii byl zkoumán vztah osobnostních rysů a denní aktivity jedinců hraboše polního (Microtus arvalis). Třicet čtyři hrabošů bylo odchyceno ve volné přírodě a chováno odděleně za stabilních světelných (L:D, 12:12) a teplotních (19 ? 1 oC) laboratorních podmínek. Hraboši byli podrobeni Open Field (OF) testům pro zjištění jejich osobnostních rysů na gradientech pohybové aktivity a odvážnosti. Poté byli podrobeni sledování ve PhenoTyper boxech, kde byla po celých sedm dní zaznamenávána jejich aktivita. V této diplomové práci bylo zjištěno, že více aktivní a odvážní (bold) jedinci v OF testu jsou také více aktivní ve PhenoTyper boxu, mají větší sklony k periodicitě a pravidelným ultradiánním rytmům a mají větší aktivitu ve tmě. Bázliví (shy) jedinci jsou často neaktivní v určitou dobu (nejčastěji v noci), což oslabuje jejich periodicitu ultradiánních rytmů. Tedy větší odvážnost u hraboše polního vede k větší noční aktivitě a bázlivost spíše k větší noční imobilitě. Osobnostní rysy byly spojeny s denní aktivitou, periodicitou a ultradiánními rytmy.
|
|
|
Kreativita ve vizuální umělecké tvorbě
Zejdová, Hana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Motivace se jeví jako jedna z významných proměnných, která se podílí na kreativitě jedince. Může kreativitě přispět jak pozitivně, tak jaké na ni mít negativní dopad. Rozhodli jsme se vybraným způsobem nahlédnout na motivaci výtvarníků a zamyslet se nad tím, jestli kontakt s uměním může do určití míry hrát v jejich osobnostním profilu svou roli. V teoretické části se prvně zabýváme vymezením umění, jeho druhy a psychologií umění. Dále hovoříme o uměleckém díle jako o produktu umělecké tvorby, popisujeme strukturu osobnosti a konkrétně osobnost autorů uměleckých děl. Nastiňujeme spletitost kreativity jako fenoménu. Závěrem se zaměřujeme na motivaci v sociální psychologii kreativity. Záměrem této diplomové práce je zmapovat pomocí Dotazníku motivace k výkonu LMI vybrané psychosociální osobnostní rysy výtvarníků a podívat se na to, zda se významně liší od osobnostních rysů srovnávací skupiny "neumělců" s ekonomickým zaměřením (n=63). Ve shodě se studiemi v oblasti kreativity se ukázalo, že výtvarníci oproti neumělcům významně výše skórovali na škálách flow, hrdost na výkon a samostatnost. V protikladu k výsledkům studií zabývajících se kreativitou všeobecně u lidí, naše výsledky ukázaly, že výtvarníci jsou více soutěživí oproti neumělcům. Angažovanost, preference obtížnosti, orientace na status, ale...
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty osobnosti umělce
Ottová, Jana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnými souvislostmi umělecké tvorby a vybraných aspektů osobnosti subjektu autorské umělecké tvorby. Vedle možných rozdílů v kreativitě či aspektech duševního zdraví se v teoretické části věnuje rozdílnosti vlastností umělců z pohledu teorií osobnosti. Ve vlastním výzkumu se věnuje porovnání vlastností osobnosti metodou GPOP, která ve svém základu vychází z Jungovy teorie o psychologických typech. Ve shodě se zahraničními výzkumy dokazuje, že umělci oproti referenční skupině skórují signifikantně výše v preferenci rysů "vnímání", "cítění" a "intuice". Navíc ve svém původním záměru dokazuje, že umělci taktéž skórují výše ve vlastnostech "imaginativnost" a "abstraktnost". Výzkum byl realizován na vzorku studentů vysokých škol výtvarného zaměření s referenční skupinou studentů ekonomických oborů (n=49). Výsledky i celá práce jsou v závěru diskutovány. Klíčová slova umění, umělci, osobnostní rysy, kreativita, tvořivost
|
|
|
Konceptualizace procesu náboru a výběru z perspektivy náborářů a užití psychometrických a psychologicky orientovaných nástrojů
Špádová, Zuzana ; Heider, David (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je poukázat na individuální konceptualizaci procesu náboru a různých psychologických poznatků, metod a nástrojů, které jsou používány pracovníky lidských zdrojů v personální agentuře. Teoretická část zahrnuje představení vybraných metod současného recruitmentu (náboru) a teoretické využití psychologických poznatků v tomto procesu. Empirická část se zaměřuje na konceptualizaci procesu náboru a výběru a také využití psychologických nástrojů a konceptů v každodenních činnostech pracovníků lidských zdrojů v prostředí vybrané náborové agentury. Zvláštní pozornost bude věnována využití psychologických nástrojů a konceptů u náborářů s psychologickým a jiným vzděláním. Cílem práce je zjistit, jak je proces náboru (a hodnocení kandidátů) vnímán jednotlivými náboráři a jaké existují rozdíly v procesu hodnocení kandidátů s ohledem na postupy a poznatky, které jsou využívány v konkrétní praxi náborářů a jak se jejich využívání liší dle vzdělání, délky praxe a jak je subjektivně hodnocena jejich validita (efektivita). Práce bude zpracována pomocí kvalitativní metodologie, konkrétně zjišťováním obecně teoretických postupů a konkrétního provedení u jednotlivých náborářů. Sběr dat bude probíhat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými pracovníky dané náborové...
|
|
|
Souvislosti mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky
Mastromatteová, Nikol ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Tato práce studuje souvislosti mezi osobnostními rysy modelu Big Five (neuroticismus, extraverze, přívětivost, otevřenost vůči zkušenosti, svědomitost) a stravovacími návyky. Cílem této práce je zmapovat souvislost mezi osobnostními rysy a stravovacími návyky, popsat souvislosti konkrétních rysů s konkrétními stravovacími návyky a prodiskutovat možné využití v praxi. Data byla získána pomocí dvou dotazníků administrovaných anonymně v online prostředí. Dotazník NEO-FFI byl použit pro měření osobnostních rysů a vlastní dotazník vycházející z výživových doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace pro výživu a zemědělství spojených národů (FAO) a Společnosti pro výživu (SPV) byl použit pro měření stravovacích návyků. Analyzována byla data od 91 respondentů (22 mužů a 69 žen). Výsledky ukázaly spojitost neuroticismu s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny nezdravé, spojitost svědomitosti a přívětivosti s některými stravovacími návyky, které byly zařazeny do skupiny zdravé. Extraverze a otevřenost vůči zkušenosti měla souvislost s návyky jak ze skupiny zdravé tak nezdravé. Výsledky se shodují s předchozími studiemi v souvislostech svědomitosti a neuroticismu. Přívětivost vykázala u mužů v této studii větší souvislost se stravovacími návyky zařazených do skupiny...
|
|
| |
|
|
Jídelní zvyklosti a osobnostní rysy obézních pacientů v závislosti na BMI
Smutná, Šarlota ; Konečná, Judita (vedoucí práce) ; Žůrková, Pavla (oponent)
Tato závěrečná práce se zabývá souvislostmi mezi jídelními zvyklostmi, osobnostními rysy a hodnotami BMI u obézních pacientů. Prevalence obezity je v ČR alarmující. V roce 2019 77 % mužů a 56 % žen v produktivním věku mělo nadváhu nebo obezitu. Základním prvkem úspěšné léčby je pacienta velmi dobře poznat, jeho celkovou anamnézu, individu- ální zvyklosti a všechny okolnosti, které vedly ke vzniku, rozvoji nebo udržování obezity. Jídelní zvyklosti a osobnostní rysy jsou důležitou součástí poznání, mohou pomoci poro- zumět mechanismům, které přispěly ke vzniku obezity. Zároveň mohou posloužit k určení efektivní léčby a individuálně ji přizpůsobit. V praktické části práce byla analyzována data celkem od 598 pacientů s průměrným BMI 44 kg/m2. Jídelní zvyklosti byly měřeny po- mocí třísložkového Dotazníku jídelních zvyklostí, osobnostní rysy Osobnostním inventářem pro DSM-5 a doplňkově i data z Beckovy škály deprese a úzkosti. Vzorek pacientů byl rozdělený do několika skupin podle hodnot BMI a za pomoci testování rozdílnosti, kore- lačních koefcientů a metody lineární regrese byla zkoumána interakce jídelních i osobnost- ních aspektů nejen s BMI, ale i mezi sebou navzájem. Nejdůležitější zjištění jsou rozdílné hodnoty s ohledem na pohlaví, signifkantní korelace mezi některými osobnostními rysy a BMI a...
|
|
|
Analýza současných názorů na mutismus v odborné české i cizojazyčné literatuře
Páleníková, Petra ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Diplomová práce je z oblasti speciální pedagogiky a zabývá se mutismem z pohledu odborné české i cizojazyčné literatury. Práce je teoretického charakteru a je rozdělena na tři části. V první kapitole je popisován mutismus, jeho etiologie, symptomy, diagnostika a terapie na základě studia české odborné literatury. Druhá kapitola popisuje stejné kategorie, ovšem na základě studia zahraničních odborných zdrojů. Poslední část práce je věnována analýze a komparaci získaných poznatků v jednotlivých oblastech. Největší rozdíly se vyskytují v oblasti diagnostiky a terapie mutismu, které jsou v cizojazyčné literatuře více rozpracovány, než v literatuře české. Dílčí rozdíly se objevují ve všech ostatních oblastech mutismu. Charakteristickým rysem cizojazyčné literatury je v oblasti etiologie mutismu teorie učení, v oblasti symptomů i terapie sociální anxiozita a celkově dominantní vliv Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch. Česká literatura poskytuje množství odlišných názorů nejen na vymezení mutismu, ale i na etiologii a symptomatologii. Oblast diagnostiky a terapie není v české literatuře hlouběji rozpracována.
|
|
|
Osobnostní rysy jedinců závislých na psychoaktivních látkách, na alkoholu a patologických hráčů
Černá, Veronika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Jana (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá jedním z důležitých témat současnosti. Snaží se hledat osobnostní strukturu jedinců závislých na alkoholu, psychoaktivních látkách a patologických hráčů. Popisuje rozdíly v osobnostní struktuře mezi těmito uživateli a také rozdíly mezi muži a ženami. Je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je věnována současnému dostupnému poznání v oblasti osobnosti závislých jedinců. Empirická část se poté zabývá výzkumným šetřením, provedeným na pavilonech závislostí, v psychiatrické léčebně Praze Bohnicích. V rámci empirické části jsou stanoveny výzkumné hypotézy a cíle, které jsou následně vyhodnocovány. Diplomová práce přináší vhled do problematiky osobnosti závislých jedinců a vlastní výzkumné závěry, které se z velké části shodují s poznatky uvedenými v odborné literatuře.
|
|
|
Dotazník interpersonální diagnózy jako nástroj k diagnostikování manažerského potenciálu
Hanuš, David ; Bahbouh, Radvan (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Cílem práce je zjistit, zda je možné využít dotazník interpersonální diagnózy k diagnostice manažerských předpokladů souvisejících s vedením podřízených. Teoretická část shrnuje výsledky vědeckého zkoumání osobnostních předpokladů manažera a dává je do vztahu s diagnostickými možnostmi dotazníku interpersonální diagnózy. Blíže se zabývá metodami psychodiagnostiky manažerských předpokladů, diskutuje využitelnost vybraných osobnostních dotazníků a ukazuje možnosti metod používaných v rámci Assessment centra. Empirická část se opírá o analýzu tří datových souborů, čítajících dohromady 888 respondentů. Analýzy ukazují, že lidé, kteří vedou podřízené, skórují nadprůměrně v následujících dimenzích dotazníku interpersonální diagnózy: dominantní - autokratický, kompetitivní - egocentrický a rázný agresivní. Z diskuze zjištěných výsledků vyplývá, že tyto vlastnosti je možné označit za manažerské předpoklady. Dotazník interpersonální diagnózy je tedy validním nástrojem pro identifikaci manažerského potenciálu. klíčová slova: manažerské předpoklady, vůdcovství, dotazník interpersonální diagnózy, diagnostika manažerského potenciálu, osobnostní rysy, personální psychologie, assessment centrum
|
host ::
RSS.